Úvaha o dnešních objektivech
Tak jsem se "prohraboval" svými starými objektivy, určenými ještě pro analogovou fotografii a zauvažoval jsem, proč dnešní objektivy jsou tak složité, když dříve stačily i tři čočky a byl z toho velmi slušný objektiv typu triplet. Takový byl například Domiplan, který jste si mohli pořídit jako nejlevnější základní objektiv k tehdejší Praktice. Měl světelnost 2.8. Zlepšením byl Tessar se stejnou světelností, ale zvýšila se hranová ostrost a přenos kontrastu. Vyrábělo jej pod různými značkami spousta firem a tak jste jej mohli koupit třeba jako "Industar" (někdejší SSSR), nebo "Belar" (od naši Meopty). Tím nejlepším základním objektivem pro Praktiku byl Pentagon auto (taky Pancolar) se světelností 1.8. Ten už měl čoček 6 a obdobný objektiv se vyráběl např. i v někdejším SSSR jako Helios.
Než byly objeveny antihalační vrstvy, byla snaha zmenšit počet volných ploch. U starších přístrojů, zejména těch lepších, se objevily objektivy typu "anastigmat" nebo "moderní" (na tehdejší dobu) objektivy Gausova typu. Objektiv typu "periskop" se objevoval zejména na levných "boxech", ale taky u levnějších deskových přístrojů. Kresba byla pro kontaktní kopie dostatečná, ale objektiv měl nevýhody, že rovina viditelného obrazu ležela jinde než rovina obrazu, na kterou byly tehdejší filmy nejcitlivější. To se řešilo tím, že se zaostřovací matnice nasazovala obráceně, nebo se používal silný žlutý filtr, což u tehdejší černobílé fotografie zas tak nevadilo, ale na druhou stranu to snižovalo ještě více světelnost objektivu. Ta se pohybovala okolo čísla 8 a méně a to je třeba ještě brát v úvahu nízkou citlivost tehdejších materiálu - 25 až 100 ASA (12 až 21 DIN).
Jednočočkové objektivy se uplatňovaly ponejvíce v aparátech typu "toy" a to ještě v těch nejlevnějších. Ještě je třeba se zmínit, že fotit se dá i bez objektivu a to za pomocí malé dírky místo objektivu. Dříve tzv. "dírková komora".
I dnes můžeme zakoupit pro své digitální přístroje jednoduché objektivy, případně i "dírkovou" komoru, které vyrábí některé firmy pod označením "toy objektivy". Často jsou celoplastové, včetně čoček. Tomu samozřejmě odpovídá nízká cena. Obrazová kvalita samozřejmě není valná, ale některé efekty mohou být zajímavé.
Dnes již s jednoduchými objektivy nevystačíme. Ke slovu se dostaly počítače, vícevrstvé antireflexní vrstvy, skla o různém světelném lomu, asférické optické členy a hlavně požadavek co nejvyšší rozlišovací schopnosti, dané moderními digitálními čipy, které již překonaly rozlišení halogenidových světlocitlivých materiálu. Dnešní objektiv zvládne protisvětlo a dokonce umí měnit ohniskovou vzdálenost (objektivy typu ZOOM).
Mým oblíbeným objektivem je např. Sigma 19mm / f2,8. Patří k těm nejlevnějším objektivům a já jej používám jako základní. V mém případě je jeho ekvivalentní ohnisková vzdálenost 38mm (vztaženo k FF formátu). Tahám jej všude sebou a jeho optická kvalita je vynikající, zejména když uvážíme, že stál pod 5tis. Kč. Přesto není tím "nejlevnějším" objektivem v mé fotobrašně. Většinou tam mám i rybí oko (tzv. body cap lens). Miniaturní objektiv, velikosti krytky těla, který je tvořen 5 čočkami ve 4 skupinách. Dva členy jsou asférické. Světelnost je neměnná f8 a zaostřování je víceméně odhadem, ale to u rybího oka nevadí a hodí se tam, kde prostě nemůžeme odstoupit od fotografovaného objektu dostatečně daleko a kde nevadí typické, kruhové, zkreslení. Kresba je slušná na objektiv, který nestál ani 3tis. Kč.
Objektivy typu "monokl" jsou tvořeny jedinou čočkou
Objektiv typu "periskop" (vlevo) a "aplanát" (vpravo)
Vlevo "doppelanastigmat" vpravo objektiv Gausova typu
Vlevo jednoduchý "triplet", vpravo "Tessar"
Sigma 19mm f/2.8 EX DN A Art
8 čoček v 6 skupinách